BA Strži vs Sokol Brno EMCOCase Gulivers White 1:2

Forma nějak zapomněla vystoupit z vlaku a z hráčů byl podle všeho jen stín. Jediný, kdo vystoupil kompletně celý, byl gólman. Ač jsme vedli, soupeř v druhé půlce vyrovnal a 5min před koncem zápas otočil. Nic jiného se ani nedalo čekat, protože celou druhou půlku nás výrazně přehrával a jedině Max nás držel nad vodou. Na úvod tedy zdvižený prst, že samo se to asi neudělá....

Stejně tak jako u Stržů, i tento zápas byl pro mě jen v online verzi.

BA Mlži vs Sokol Brno EMCOCase Gulivers White 2:13

Stejným vlakem jako Strži, přijeli do Brna i naši Mlži a ani oni nedokázali z vlaku vyložit vše. A tak asi ve Vídni měli co dělat při úklidu vagónu od naší rozlité formy. Soupeř domácí na nás čekal odpočatý a dobře naložený, aby nám taktéž naložil. Od začátku jsme tahali nohy a celkově kratší konec provazu. Navíc hřiště a hra na HHU1 a 2, připomínala spíše slavný Huhu koktejl. 5+1 vložíte do hřiště na 3+1 a stiskem sirény necháte promíchat. Po dohodě mezi trenéry sehrál se zápas ve formátu 4+1. Pro nás z toho bylo mravenčení po celém těle a dalo by se klidně říct, že jedna vražda stačila, drahoušci …

BA Strži vs FBC Pitbulls Kolín 8:1

Dle reakcí trenéra nebyl zápas z jeho pohledu ideální, ale aspoň pro zaujatého diváka byl gólově bohatý a navíc ze správné strany. Vše umocněno opět online přenosem v režii komentátorského dua Zárubová/Záruba, takže jsme si rozjetý brankostroj mohli dosytnosti užít.

BA Mlži vs FbC Skuteč 0:10

Uff, dorazil jsem, ale možná jsem měl zůstat v Praze. Je krátce před koncem první půlky, na tabuli svítí hrozivé 0:5 a do sirény ještě o jeden víc. Opět se hraje na Huhu hale, tentokrát 5+1, ale na funkci rostlináře to nemělo vůbec žádný vliv. Soupeř na malém prostoru nic nevymýšlel a z druhé přihrávky pálil. Nutno přiznat, že velice tvrdě a přesně, na rozdíl od nás, protože my jsme se snažili na přehuštěném prostoru stále něco vymýšlet, ale nevymysleli jsme nic, což se odrazilo na celkovém skóre.

Další zápasy už bychom měli odehrát na normálních hřištích a ne v mixéru, takže nezbývá než se s čtvrtkem rozloučit a najít nějaký způsob jak přijít na jiné myšlenky a nejen modří již vědí...

Pátek

BA Strži vs FBC Přerov 2:4

Vstup do zápasu nebyl ideální, ale postupně jsme se zlepšovali a získávali klid na balonku. Přestože jsme byli podle mě v první půlce lepší, prohráli jsme ji 0:2. Na úvod té druhé jsme proměnili únik a pak v oslabení srovnali. Pak jsme měli jednoznačně navrch, ale rozhodlo neproměnění některé z šancí a tak to padlo Přerovu, který výsledek ještě pojistil. Z naší strany dobrý zápas jen bohužel se špatným koncem

BA Mlži vs PSKC Okříšky 5:0

Od začátku bylo jasné, že tenhle soupeř by měl dostat zavyučenou. To jsme hned od úvodu potvrzovali. A přestože ze začátku jsme přistoupili na soupeřovu hru zvanou holomajzna, postupem času jsme se uklidnili, přidali nějaké branky a do půlky bylo naše vedení čtyřgólové. Ve druhé půlce jsme už přešli do celkem slušné kombinační hry, které měla jen jednu vadu na kráse. Chyběla jí totiž přesnější koncovka. Soupeř si míčku už moc neužil a to ani tehdy, když na nás vyrukoval s herním prvkem „sedm trpaslíků“. To nezůstalo bez povšimnutí rozhodčích a poslali je za odměnu a za skutečně příliš mnoho hráčů do čtyř. Nakonec z toho bylo pět oříšků pro nikoli Popelku, ale pro Okříšky. Nebo Okříšků pro oříšky? Je to takový překladatelský oříšek, skoro jako "Kolik třešní, tolik višní".

BA Strži vs Sokoli Zábřeh 9:0

Zápas v naprosto pohodovém, tréninkovém tempu, kdy jsme soupeře pustili na exkurz naší půlky asi dvakrát a to vždy z brejku a pouze jednoho jediného hráče. Nebylo tedy divu, že jsme o poločasu vedli 4:0. Celý zápas to byla prakticky hra kočky s myší. Snad jen na moje gusto, jsme měli zaseknout drápky vícekrát.

BA Mlži vs Tatran Střešovice 5:4

Od úvodu pěkný zápas s obrovským nasazením na obou stranách. Hrálo se nahoru dolů jako na houpačce. Tatran otevřel skóre a my ho překlopili na svou stranu. Jenže jsme šli dvakrát ven a soupeř jednu početní výhodu využil a nakonec přetáhl vedení na svou stranu. Druhá část začala naším tlakem a zaslouženým srovnáním a přetahovaná tak mohla pokračovat. Rozhodčí už od začátku hodně pustili hru a na konci se vše vystupňovalo, jakoby se hrálo finále. Nakonec jsme vyrovnaný zápas zlomili na naši stranu dvě minuty před koncem. V závěru ještě předvedli oba maskování muži, tedy muž a žena v naší brance vynikající zákroky a my jsme byli moc rádi za vítězství, a že se nikdo nezranil, protože to byl zápas až na dřeň.

Sobota a začínají nám zápasy pravdy, tedy playoff. Jako první se představí Mlži.

BA Mlži vs FbC Skuteč 9:10

Tak los nám nebyl úplně nakloněn a v prvním kole playoff nám postavil do cesty opět Skuteč, která nám ve skupině dala desítku. Hřiště už nebylo miniaturní, ale bylo stejně o něco menší, než je standart u Mlžů, což soupeřovu pojetí hry nahrávalo. Od začátku jsme makali a bylo vidět, že moc chceme. Přesto byla Skuteč efektivnější a od začátku vedla, zatímco my jsme museli dotahovat. I díky proměněnému nájezdu jsme drželi o pauze stále stejný dvojbrankový odskok, tedy stále na dostřel. Postupem času se díky pokroucenému metru rozhodčích začalo hodně přiostřovat, a jak jsme Skutči dýchali na záda, byly zákroky už zcela mimo mantinely florbalu. To se nelíbilo našemu trenérskému duu, ale rozhodčí neměl pro stížnost a její formu pochopení, za což nás odměnil vyloučením a drobnou rošádou na lavičce. Hrubost soupeře se ještě stupňovala a tak jsme museli ještě dvakrát ošetřovat naše hráče. Přesto jsme heroickým výkonem dotáhli výsledek na rozdíl jedné branky, ale to bylo bohužel maximum. Škoda, že jsme ještě lépe nedokázali bránit střelbu soupeře, protože některé ty obdržené branky byly zbytečné a nakonec nám chyběly k obratu a našemu vítězství.

A tak se nám letos cesta turnajem uzavřela na stejné hale jako loni a se stejně bolestným zklamáním, navíc okořeněným nespravedlností. No jo, nedá se nic dělat, musíme na sobě jeden každý stále makat, abychom na nějakém dalším turnaji mohli mít na tváři úsměv a ne slzy. Jenže zaujatý divák nemá čas na truchlení, protože má další želízko v ohni a to se už začíná rozpalovat. A tak dávám forsáž a rychlým přesunem mířím na Strže…..

BA Strži vs SFK Kozel Kroměříž 13:1

Brzda, parking na pražáka…. a tady už pomalu končí první půlka zápasu prvního kola playoff a vedeme si dobře. Kluci nic nepodcenili a zároveň ani soupeři nic nedovolili. Vlastně jeden zásah jo, dalo by se říct, takové poslední přání, protože v druhém dějství jsme parádní gólovou smrští poslali kozla na porážku a sebe na Košice.

BA Strži vs ATU Košice 1:0

Výborný zápas, soupeř byl hodně důrazný, ale rozhodčí správně vše viděli a pískali. My jsme byli lepší na balónku a přeci jen určovali dvě třetiny zápasu tempo hry. Jakmile jsme ale polevili anebo pustili soupeře do brejku, ukázal jak hodně je nebezpečný. Všechny jeho snahy končily u skvěle chytajícího Maxe, stejně jako naše na tom jejich čarodějovi. Nikdo se tedy nemohl divit, že během první půlky diváci gól neviděli. Všem začínalo být jasné, že to bude o jednom, maximálně dvou gólech. To se naplnilo v závěru zápasu, neptejte se jak, ale míček byl v Košické bráně! Když jsme šli něco přes půl minuty do konce ven, šla tepovka taky a rovnou ke stropu haly. Max fantasticky na dvakrát lapil balonek v poslední šanci a těch následujících deset posledních sekund trvalo snad věčnost.... konec! Ano hrál se florbal, přestože to skončilo neflorbalovým výsledkem. Zásluhu na tom měli oba gólmani svými skvělými výkony a tak oběma maskovaným borcům klobouček a Maxovi rovnou sombrero.

BA Strži vs OČOV Hodonín 2:5

O ČO V Brně chceme hrát, o placku.... Tak jedeme. Nejdřív jsme zahrozili my, ale nedali jsme a z protiútoku inkasovali, nicméně hra byla vyrovnaná a soupeře o rok staršího jsme drželi na uzdě, i když povolené a měl přeci jen trochu navrch. Nakonec se nám podařilo srovnat po krásném, sólo úniku, zakončeném pod tělem padajícího gólmana. Od té doby jsme vyrovnali hru a bylo to stále nahoru dolů. Remíza tak předvedené hře v první polovině slušela. Do závěrečného dějství jsme nastoupili trochu laxněji a trest na sebe nenechal dlouho čekat. Nechali jsme projít přihrávku přes brankoviště a soupeř pohodlně zavěsil. Přestože jsme nevyužili přesilovku, nemuselo nás to v tu chvíli mrzet, protože jsme srovnali po nahození a závaru před brankou soupeře. Ale to netrvalo dlouho. Propadli jsme a bylo to zase o gól pro Hodonín. Chleba se lámal, když soupeř dostal za ošklivý faul 2+2min a my měli přesilovku. Bohužel krátce po jejím začátku, nám soupeř upláchnu a trefil přesně. Začala se na nás projevovat únava a to že soupeř byl o rok starší. Navíc z nařízeného trestného střílení bohužel bravurně proměnil a vítězství si už dokázal pohlídat a tak to pro nás znamená konec. Nicméně skvěle odehraný zápas s opravdu těžkým soupeřem. Díky Bleci!

Končí tedy naše Brněnská cesta, pravda dřív než bychom si přáli, ale takový je sport. A tak nezbývá než dát prostor realizačnímu týmu, aby nám turnaj tak nějak zhodnotil. Slova se ujme Aui a vezme to nejdříve od Mlžů.

„Tento rok jsem navštívil Brněnský turnaj jakožto trenér dvou florbalových družstev mladších žáků a starších žáků. V kategorii mladších žáků (2011) jsme věděli, že turnaj bude velmi náročný, protože jsme nastupovali do kategorie, kde mohli hrát i starší kluci (2010). Nicméně jsme se tomu postavili čelem a s cílem vybudovat za turnaj co nejstmelenější kolektiv a nasbírat co nejvíce zkušeností. A nebojím se říct, že se to povedlo. Osobně jsem byl nadšený, jaký posun jsme za dva dny udělali a hrdý na to, jak kluci makali a odehráli playoff zápas se Skutčí. To byl zápas s velkým Z. Na prohru z našeho prvního setkání kluci úplně zapomněli a na větším hřišti se se soupeřem pustili do velké bitky. Kluci nadšením sice neoplývali, ba i uronili pár slz, ale já jsem byl z výkonu nadšený. Samozřejmě když říkám kluci, myslím i gólmanku Terku.

Jakožto trenér jsem se tento rok v Brně, primárně zaměřil na kategorii mladších žáků, ovšem ve svém volném čase jsem nelenil a byl i s týmem Stržů. Rád bych Vám tedy zde přednesl některé ze svých dojmů, které jsem nabyl při pobytu na střídačce tohoto družstva.

Skupinou jsme prošli s bilancí dvou jasných výher a dvou těsných proher. Jako trenér musím jednoznačně vyzdvihnout vysoké nasazení kluků ve všech 4 zápasech. Toto nasazení samozřejmě nepřichází zadarmo, je to až výsledný produkt toho, že kluci jsou skvělá parta a drží při sobě na hřišti i mimo něj. Dvě těsné prohry, které jsem již zmínil výše, byly většinou výsledkem naší střelecké impotence. Na druhou stranu při jasných 2 výhrách, kde jsme dvakrát téměř dosáhli na hranici 10 vstřelených gólů, se nám tato střelecká bilance mírně zlepšila.

S kluky jsme určitě pomýšleli na vyšší příčky, ale jako tým se vyhrává i prohrává. V tom je síla těchto kluků, kteří se znají odmala a dokážou se navzájem podržet i při těžkých momentech, a to si myslím, že je pro ně zkušenost největší. „

A v tom mohu jen souhlasit a připojit se k Auimu. Díky Terce a klukům z obou týmů, za předvedené výkony, díky trenérům a díky i všem rodičům, že jsme si to Brno, v hledišti i mimo něj, zase móóóc užili!

DYCKY BLACK!

Romič