BA vs. Panthers Praha Black      5:5

Lepší start ať do zápasu, či do turnaje, bychom si malovali asi těžko. Jedenáct vteřin bylo potřeba k tomu, aby si havěť sídlící v levém horním rohu branky soupeře zbalila svých pět švestek a stěhovala se, bůh ví kam. Bylo nás plné hřiště a tak nebylo divu, že nám soupeř nabídl záhy ještě přesilovou hru. Je pravda, že jsme v ní nic nevymysleli, ale jak se ukázalo, byla to jen rozcvička na tu druhou, která přišla v těsném sledu a vypadala už mnohem, mnohem lépe. Její kolotočová souhra byla završena překrásným gólem. Vedení dva nula, bylo však pro nás příliš toxické. Začali jsme kupit chyby a bylo jasné, že všechny ani Luky, jako poslední instance, nevyřeší. Když se tak stalo a soupeř snížil, dokázali jsme okamžitě odpovědět, opět po ukázkové souhře. Bohužel další chyba, tentokrát opravdu fatal error, znamenala znovu snížení. Varování však nebylo dost důrazné a následovalo naše zbytečné vyloučení. V něm jsme předvedli ukázkový chaos po zisku míčku, ano slyšíte dobře, po zisku míčku a bylo srovnáno. Velká škoda nechat si vzít ještě do půlky vedení skvěle rozehraného zápasu. Druhá půlka se nesla a nutno říci bohužel, v duchu elektrického valčíku. Střídavý, střídavý zkrátka zkrat za zkratem, před a za vlastní brankou způsobil, že jsme často vypadávali z role jako jističe a jen proudový chránič nás uchránil od usmažení. Na balónku nám chyběl klid a všechny ty zkraty nás postupně dovedli k otočení skóre a soupeřovu vedení 3:5. Trenérům se na lavičce povedla dobrá práce s hlavou. Trochu jsme se uklidnili a zlepšili hru, ale dokázali jsme už jen snížit a v závěru z dobře rozehrané standartkyvyrovnat. Nakonec to tedy skončilo asi spravedlivou remízou. I Když za mě, po skvělém výkonu v úvodních minutách jsem z plichty zklamaný. Na druhou stranu s tolika fatály je to asi ok. Jak trefně poznamenal jeden divák na tribuně “Csaplárova past zase sklapla”

BA vs. Viking TJ Kobylisy      5:1

První pětiminutovka byla jako zakletá princezna, příliš krásy nepobrala. Zřejmě jsme se ještě snažili zapomenout na ztracený, dobře rozehraný první zápas. Teprve, když jsme se zkoncentrovali na tento zápas a spanilý princ… ne, to je jiná pohádka. Prostě, pak už to přišlo, začali jsme hrát naši hru a do minuty jsme vtěsnali dva pěkné góly. Od té chvíle jsme Kobylisy přitlačili k brance a bušili do nich. Jenže z toho branka nebyla, a když jsme vymysleli náš oblíbený fatál, který tu dnes nad námi visí jako Damoklův meč, bylo sníženo. Začátek druhé půlky se nesl v duchu herně nepříliš urovnaného začátku zápasu. Výraznou změnu přinesla naše branka na 3:1. Zase jsme začali hrát a dominovat. Místy jsme na Kobylisy vytvářeli až zdrcující tlak. Ten nám samozřejmě nevydržel celou dobu, ale přesto jsme navýšili na 4:1 a v závěru nadělili soupeři bůra. Když hrajem je to božské, když kazíme je to peklo… 

Čeká nás tedy opět finále, ale tentokrát to bude o poznání těžší. Budou proti nám stát né všichni svatí, ti budou snad při nás, ale sám nejvyšší řecký bůh Zeus…

Finále

BA vs. Olymp Florbal Zeus      1:5

První půlka byla vyrovnaná a oba týmy střídali pasáže dobré nátlakové hry. Tomu odpovídal i dlouho trvající nerozhodný výsledek, který vydržel skoro do sirény, kdy se povedlo Olympu odskočit o jeden gól. Druhá půlka byl urputný boj, ve kterém se projevovala větší fyzická síla, kterou nás soupeř dvakrát přetlačil. Závěrečná hra v šesti přinesla pěkný tlak, ale bohužel i pátý zásah do naší prázdné branky. Ještě nás trochu řízl arbitr a místo faulu na nás nenechal výhodu a v ní neuznal náš gól. Naopak jsme my putovali na trestnou lavici, ale to už nemělo na funkci, a rostlináře teprve ne, žádný vliv. Bylo to pěkné, bojovné finále, kde výsledek neodrážel kvalitu přednesené hry, ale plně zohlednil efektivitu proměňování šanci a důraz do branky.

Když to shrnu, podali jsme dnes velice dobrý výkon směrem dopředu a útočné kombinace muselylahodit oku i velmi náročného diváka. Ovšemchyby, které jsme vyráběly vzadu, muselypocuchat nervy i vcelku otrlým fanouškům a na to jsme dnes dojeli. Přes to všechno jsme ukázali moc pěkný florbal a to, že ho umíme, i když nejsme v plné sestavě. Mně se to líbilo a bylo to za mě dopředu fakt dobrý. Když ty chyby necháme už bejt, nebo je nebudeme dělat aspoň tak často, postoupíme příští rok v prvním turnaji do prvního koše a to je kluci nejen váš cíl, ale i naše přání. A protože jsme v adventu, na prahu vánoc, kdy se sliby a přání plní, věřím, že to klapne. Každopádně bych chtěl všem klukům, trenérům a rodičům poděkovat za první část sezóny a  popřát všem krásné Vánoční svátky. Do příštího roku přeji všem, hlavně zdraví a štěstí. A jestli můžu přihodit něco na vrch, tak ať se florbal daří a přináší nám všem radost.

Slovy indiánského náčelníka, pro letošek Howgh! 

DYCKY BLACK!

Romič