BA vs. T.B.C. Králův Dvůr      2:2
Běhavý začátek z obou stran předznamenal, řekl bych atletický průběh utkání. Ano tlačili jsme se sice od úvodu do brány více než soupeř, ale v koncovce to bylo na spalovače mrtvol. Naši útočnou snahu otupilo vyloučení, ale v obětavě sehraném oslabení s mnoha dobrými bloky jsme soupeři nic nedovolili. Poté jsme se opět nadechli a spálili další dvě šance. A opět zamířili na trestnou, ale tentokrát rovnou ve dvou. Oslabení pět na tři jsme sehráli opět bravurně a přispěl k tomu i soupeř, který nedokázal změnit šablonu, která mu evidentně nefungovala a působila marnou snahou jako chtít rozdojit kozla. Půlka tedy bez branky a čekání na gól jsme si museli přesunout do druhé části. V té jsme potřebovali 28 vteřin k rozvlnění sítě. Jenže přišlo další naše vyloučení a krátce na to další, takže opět oslabení pět na tři. V jeho závěru jsme dokonce zahrozili, ale už při hře pět na pět jsme propadli a soupeř se nemýlil. Konečně jsme se dostali k přesilovce i my. V ní jsme rychle soupeři předvedli, jak se to hraje a vzali si zpět hubené vedení. Jenže, závěr zápasu se nám nepovedl. Nejdřív 18 sekund před koncem soupeř v šesti srovnal, ale pro postavení v brankovišti nebyl gól uznán. Bylo to důrazné napomenutí, které nebylo reflektováno, a tak na podruhé 9 vteřin před sirénou, zopakoval soupeř situaci téměř jako přes kopírák. Tentokrát bylo vše, bohužel pro nás, v pořádku. Takže na úvod jsme odešli jen s bodem. A řekněme si narovinu, že to byla obrovská a hlavně zbytečná ztráta.

BA vs. Panthers Praha Black      4:0
Se silovou hrou Panthers jsme po nabraných zkušenostech z prvního koše neměli větší problémy. Jejich útočné choutky jsme se snažili krotit a bez vážnějších problémů se nám to i dařilo. Hráli jsme kombinačně a točili Pantery více méně stále na jejich polovině, ale na gól jsme čekali skoro celou polovinu. Pak přišly dva téměř současně. Druhá půlka vypadala v podstatě stejně. Z naší strany pokračovalo nahánění koček a neproměňování vypracovaných příležitostí. Panthers občas zahrozili, ale to jsme pokryli našimi bloky nebo to vyřešil náš nový strážce brankoviště Vincent. Přes trápení v koncovce jsme další dva góly přidali a napravili si tak reputaci. Ovšem pořád tam mezery určitě byly, hlavně v zakončení.

Nakonec jsme první místo ve skupině obsadili a dle očekávání a nastaveného cíle nás ve finále budou čekat zelenobílí vačnatci. O náboj bylo tedy postaráno, finále jak se patří mohlo začít.

BA vs. FbŠ Bohemians DDM Prah 7 2:6
Zápas začal z obou stran kvalitně a v útočných snahách jsme se střídali. Skóre jsme, jako první načali my, ale ještě než jsem stačil vyplnit kolonku střelec a asistence, vypisoval jsem už další řádek, tentokrát na straně Bohemky. Když jsme šli, dnes snad už po sté do čtyř, Klokan nezaváhal a už nás přeskočil. Od té doby skákalo po palubovce jen jedno, zeleno bílé, zvíře a do hvizdu nám dosypalo další tři fíky. Téměř stejný stav, jako před čtrnácti dny na Kladně, jen s otočením stran. Mohli jsme sice doufat, že v závěrečném účinkování předvedeme stejně napínavou zápletku jako minule náš soupeř. Nastoupili jsme však stejně mizerně, jako jsme první polovinu skončili a šestý gól na sebe nenechal dlouho čekat. Jistou naději nám ještě dal Vincent, který chytil nájezd, ale žádná dramatizace se nekonala a celý druhý poločas se vyvíjel stejně. Bohemka nás tlačila a my v brejcích nedošli k zakončení nebo ho spálili na troud. Změna nastala až na poslední zhruba čtyři minuty. To jsme začali konečně hrát a dokázali Bohemku dostat pod tlak. Na návrat do zápasu už ale bylo pozdě a taky, že se to nepovedlo. Abych tak parafrázoval dnešek slovy klasika. Dnes odpoledne v domácím Čakovickém stánku, sešlehal nás Klokan svou hůlkou….

Za poslední turnaje jste si zvykli, že jsem více méně chválil, případně aspoň vyzdvihl pozitiva. Nyní je ovšem čas na kritiku. Vrátili jsme se na pořádání do nižšího koše a působili jsme, jako kdyby vítězství zde bylo zdarma nebo dokonce samozřejmostí. První zápas jme uplichtili díky mizerné produktivitě. Ve druhém jsme sice zvítězili na skóre jednoznačně, ale naše hra neměla všechno to, co nás zdobilo v minulých turnajích. No a finále bylo z naší strany vyložená mizérie. Hráli jsme pouze první tři a poslední čtyři minuty. To je, jak jsme viděli málo i ve druhém koši. Tak to je… Budiž nám to pro příště ponaučením, protože zůstáváme zde ve druhém koši i pro příští turnaj a budeme mít příště možnost reparátu. Jediné, co by nemělo zapadnout a stojí za zmínku je, jakým způsobem zvládl svou premiéru v bráně Vincent, který zaskočil za zraněného Lukyho a musím říct, že velmi příjemně překvapil. Z dnešního domácího turnaje je to za mě vše. Tak na počtenou u příštího, doufejme, že lepšího pokračování sezóny, kdy zabojujeme o postup zpět mezi nejlepší a k tomu si držme palce!

DYCKY BLACK!
Romič