Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, je Barrandov a dost možná ještě dál jsou Blata a tam …. K tomu se odkážu úvodním komentářem.
“Doktore Watsone, říkáte přízrak?“
“Ano”
“Hmm, vskutku tajemná pověst, či rodinná legenda, ale řekl bych, že je to jen zajímavý příběh bez důkazní hodnoty. Apropo, jak to souvisí s naším dnešním případem?”
“Nebojíte se Holmesi, že se zde schyluje k něčemu vážnému, nadpřirozenému?”
”Můj milý Watsone, opakovaně říkám, že když vyloučíme nemožné, to co zůstane, byť nepravděpodobné, musí být pravda. A tady jsou karty rozdány. Je to úplně jasné a dojde na velké věci.
„Myslím, že jste přehlédl jednu věc. A tou je, že zde máme šest týmů, ale jen jeden půjde o patro výš.“
„Jistě drahý Watsone, ale stejně jako vy ani já neočekávám, že vrahem je automaticky zahradník, tak ani v tomto případě nevěřím, že by mohl do postupu promluvit někdo jiný nežli ti Černí Andělé!“
Jestli se i tentokrát naplno a neomylně projevila pověstná genialita Sherlocka Holmese, se dozvíme až na konci, a protože jste všichni jistě nedočkaví, pojďme na to …