Gratuluji k tomuto skvělému angažmá! Jak se cítíš teď, když víš, že si zahraješ ve Švédsku? Cítíš se nervózní?

Děkuji. Cítím se skvěle! Když jsem byl malý, mým snem bylo si zahrát v jiné zemi. Nečekal jsem, že to přijde tak brzy. Poté, co jsem dostal tuto nabídku, měl jsem husí kůži a vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, že se to stalo. Nervozita ve mně určitě panuje, bude to jiné prostředí, jiní lidé... Především musím ukázat, proč jsem byl vybraný právě já.

Pověz nám více o tom, jak bude tvé působení ve Švédsku probíhat. Je ve hře i zapojení mezi mužskou složku?

Do Švédska jedu na rok (sezónu), kde budu hrát za juniorský A-tým a zkusím si to i v mužském B-týmu, protože ve Švédsku není přesně určený věk, od kdy se může hrát mužská liga. Bydlet tam budu s Lotyšem, který bude hrát se mnou v týmu.

Jaká máš očekávání od této zkušenosti?

Očekávání jsou určitě veliká. Doufám, že se tam přiučím několika novým florbalovým dovednostem a pochytím co nejvíce věcí od lepších kluků, ale také se těším na životní zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu. Přece jen budu bydlet a starat se o sebe po celý rok úplně sám, to je dlouhá doba. Musím se také přiznat, že angličtina není můj nejlepší kámoš, takže doufám, že i v tomto ohledu se posunu dál. Bude to rok dřiny, která se doufám přenese dál do mé další kariéry.

Od kdy se už začneš se švédským týmem připravovat?

Se švédským týmem se začnu připravovat na přelomu července a srpna. Na konci července bych se měl přesunout do Švédska, kde se potřebuji zabydlet. Poté hned na plné pecky začne příprava s týmem.

Druhý rok dorostenec a už je tu Švédsko, o kterém sní většina hráčů. Čemu tento úspěch přisuzuješ? 

Abych řekl pravdu, na tuto otázku se odpovídá těžce. K tomuto úspěchu mi pomohlo několik lidí, bez kterých bych takovou šanci nedostal. Nejprve bych chtěl vyzdvihnout své dva trenéry, kteří mě trénovali, když jsem s florbalem teprve pomalu začínal. Byl to Honza Sláma a Jirka Vorel, velká část úspěchu jde na jejich vrub. Těmto trenérům nešlo jen o to, jací budeme florbalisti, ale i jací budeme lidé. Za mě se jim přesně toto povedlo. Pak jsem měl oproti ostatním výhodu, že jsem od malička byl všeobecně více talentovaný na sporty, bez toho to nejde. V neposlední řadě mi pomohla tvrdá práce. Nechci, aby to vyznělo namyšleně, že bych trénoval mimo tréninky nějak sám, to mě vlastně nikdy moc nebavilo. Přes covid jsem se musel kousnout a trénovat individuálně, tehdy mi moc pomohly tréninky s Michalem Plecitým, díky kterému jsem si udržel fyzickou kondici, když byla všelijaká omezení, a už od starších žáků byl mým mentorem. Ale co mi přijde možná nejdůležitější je to, že pokaždé na tréninku tomu dám všechno a odjedu ho na 100%, tak to já mám nastavený a vždycky jsem tak měl. Za mě jsou tohle všechno věci, které vás někam posouvají. Těchto věcí je samozřejmě několik, ale to by jsme tu mohli sedět několik hodin.

Minulý rok jsi byl tahounem v juniorce. Jak moc si myslíš, že ti tahle role pomohla do budoucna?

Minulý rok jsem si zahrál nejvyšší juniorskou ligu v České republice, když jsem byl prvním rokem dorostenec. Tohle mi určitě pomohlo hodně, zvykl jsem si na silovější, rychlejší a kvalitnější florbal. Hrál jsem proti nejlepším týmům v ČR, to mi otevřelo oči jak to chodí mezi staršíma klukama. Teď z těchto zkušeností můžu jen těžit. Myslím si, že každý, kdo má tu možnost si zahrát o kategorii výš, tak se posouvá dvakrát rychleji.

Tohle je tedy první velký krok, jaký je tvůj celkový cíl ve florbale?

Tohle je první velký krok k tomu se stát tím, čím si přeju. Můj nejbližší cíl je teď juniorská reprezentace. Dál zatím radši nechci koukat, protože mistrovství světa je za dva roky a já mám ještě před sebou hodně dalšího zlepšování a nabírání zkušeností.

Ve florbale je velký talent i tvůj brácha Marek. Jak on reagoval na tuhle novinku? A panuje mezi vámi velká rivalita?

Zprávu o tom, že mám nabídku ze Švédska, jsme se s dozvěděli ve stejný čas. Brácha mi vždy ve florbale držel palce a fandil mi a na tuhle novinku reagoval pozitivně a přál mi to. Rivalita mezi námi je ale určitě veliká, jako vlastně mezi každými sourozenci. Jeden chce být vždycky lepší než ten druhý, navzájem se ale ve florbale podporujeme a fandíme si.

Ony, díky za skvělé roky v BA, kdy jsi byl více než skvělý a ať se ti daří.

Moc děkuji, taky bych chtěl poděkovat všem z BA, díky kterým tohle můžu zažívat. BLECI ČUUUUS