První zápas s německým týmem UHC začal opatrně na krásné, velké hale v Řepích. Rozměry dospělého hřiště nám dělaly ze začátku trochu problémy a odskočení soupeře na 2:1 po první polovině vystihovalo náš nervózní výkon. Druhá polovina zápasu už přinesla zlepšení hlavně v počtu šancí a rázem svítilo na tabuli 3:2 pro náš tým, což vydrželo až do konce…

Druhý zápas na stejné hale postavil před nás MVIL Ostrava. Byl to o poznání těžší zápas a bylo vidět, že soupeř má výrazně více ze hry. Na druhou stranu Ostrava to neměla až tak těžké, protože pohodlně sbírala každý míček v souboji a zachytávala naše zkažené přihrávky. Z naší strany nejhorší zápas ve skupině a vlastně celého Prague Games. Výsledek 1:3 byl vlastně ještě velmi mírný…

Další den nás přesunul na centrum areálu Hamr Braník, kde na nás čekal poslední tým ze skupiny, velmi silné ATU Košice. Po prvních dvou zápasech bylo vidět jasné zlepšení a konečně se povedlo poskládat dvě lajny. Soupeř dokázal vstřelit dvě branky v první polovině, a to se mu podařilo udržet, i přes spoustu našich šancí, až do konce zápasu. Těch šancí jsme měli opravdu hodně, ale strašně nám chyběla produktivita v zakončení, ostatně tomu odpovídá ta naše nula.

V následujícím zápase už čekal první soupeř ze stanice play off. Přestože jsme otevřeli skóre, tým Bohemians, nastoupivší ve velmi silném počtu, nás začal trápit. Z našeho nedůrazu a drobného zaspání se Bohemce povedlo dostat nás už v páté minutě do těžkého stavu 3:1. Soupeř byl tzv. na koni a bylo potřeba opět převzít kontrolu hry a srovnat hlavu. To se podařilo a ještě do konce poloviny jsme srovnali na 3:3. Ve druhé polovině už to byl mnohem jistější výkon s dobrou střeleckou aktivitou a hlavně produktivitou. Výhra 6:3 nás tak nastartovala do dalších těžkých bojů.

To, že nás čekají už jen extra těžké zápasy bylo jasné a osmifinálový soupeř Torpédo Havířov to určitě potvrdil. Na druhou stranu my v play off umíme zapnout na jiný herní level. Každý z kluků nechal na hřišti svoje maximum a Havířov těžko hledal celý zápas odpověď. Byla z toho přesvědčivá výhra 4:1, a jednoznačně nejlepší zápas, který jsme na Prague Games odehráli.

Poslední náš zápas přišel v souboji o medailovou pozici. Světe div se, opět Havířov, ale tentokrát 1. SFK, posílený o hráče z Karviné. Po úvodní brance do naší sítě jsme byli v zápase stále o krok napřed a sahali i pro kroky dva. To se bohužel nepovedlo a Havířov dokázal do konce poloviny skóre srovnat. Hned od nástupu do druhé půlky bylo jasné, že vstřelená branka bude velkou výhodou pro vývoj zbytku zápasu. Bohužel k tomu trochu nešťastným způsobem přispěli rozhodčí v minutě dvacáté páté, kteří po ponechané naší výhodě nechali zakončit soupeře kolem naší tyčky a gól přesto uznali. Nedalo se nic dělat. Bohužel jsme o pět minut později inkasovali ještě jednou. Čas se rychle krátil a my museli ještě přežít oslabení a zároveň zkoušet útočit. Přes několik krásných šancí se podařilo vstřelit branku až v posledních vteřinách a nám pořád ještě jedna scházela. Soupeř si závěr pohlídal a pro nás to samozřejmě znamenalo smutný konec v turnaji. Na druhou stranu se určitě nemáme za co stydět, protože všichni tam nechali maximum a s trochou štěstí mohl postup dopadnout i pro nás. Jen malá poznámka, 1.SFK Havířov došlo až do finále, kde po dramatickém boji nestačilo na švýcarský Zurich United Squirrles, dvakrát škoda. No nic, takový je sport a florbal není výjimkou. Rád bych moc poděkoval všem klukům za fantastický výkon, ale i všem rodičům za jejich skvělou podporu.

Autor článku: Marek Rauš