286_20220901_193416.jpeg

Cesta kluků 2013 Salmíng Cupem

O posledním srpnovém víkendu čekal tým kluků 2013 první neligový turnaj Salming cup 2022. Zároveň to pro 2013 byla premiér v kategorii elévů. Jelikož jsme byli mladší ročník v této kategorii, čekali jsme tuhý boje, které nemusí vždy dobře dopadnout. Jak si vedli a jestli se potkali na hřišti se svými kamarády z ročníků 2012 se můžete dočíst níže.

V prvním zápase nás čekal tým Panthers Praha. Před utkáním jsme si řekli pár věcí, jak bychom se chtěli na turnaji i v daném zápase prezentovat. Hlavně, že jsou mladší ročník, takže do toho musí dát ještě vice snahy, aby se silnějším a větším klukům vyrovnali. Kluci začali velice dobře a měli pěkné šance ze kterých vyústil první gól z naší strany. Kluci se své hry nepouštěli a postupně zvedali svůj náskok. Když už soupeř měl šanci, tak v naší brance zasahoval neomylný Kuba. Tak hned na začátku první nula a výhra 7:0.

V druhém střetnutí nás čekal o poznání těžší soupeř, a to Gorily Plzeň. Chtěli jsme do toho vstoupit stejně aktivně jako v prvním duelu. To se bohužel nestalo, a proto jsme se v první polovině herně trápili. Do druhé půlky bylo jasné, že náš přistup musíme zlepšit. Druhá půlka byla o něco lepší, ale pořád nám tam chybělo větší zapojení všech hráčů. Díky 2 gólům Thea jsme tenhle důležitý zápas zvládli v poměru 5:3.

V posledním zápase ve skupině náš čekal tým Tatran Střešovice. Hrálo se nejen o první místo ve skupině, ale i to, jestli budeme hrát až v neděli čtvrtfinále, nebo zda ještě budeme v sobotu pokračovat v předkolech a dál snášet to neúmorné vedro, co se v hale udělalo. Začátek byl jak z říše snů. Na světelné tabuli svítil čas 0:25 a vedeme 1:0 díky gólu Hynka. Za 2 minuty už to bylo 2:0 a vypadalo to, že si jdeme v klidu pro další vítězství. A co se nestane kluci polevují a Tatran do přestávky srovnává. 2:2. Naštěstí druhá půlka byla už jen v naší režii, a to i díky tomu, že Tatran byl jen v pěti hráčích do pole a nakonec jsme zvítězili 7:3. Sen se stává skutečností, vyhráváme skupinu a vyhýbáme se předkolu a zahrajeme si rovnou až čtvrtfinále.

V nedělním čtvrtfinále ve velice příjemném čase (12:30) nám stál v cestě tým Kladna. Jelikož kluci 2012 se s tímto soupeřem již potkali, měl realizační tým dostatek informací o soupeřově taktice postaveného kanónu :-) Co nám dělalo největší problém, byl velký gólman soupeře. Inu tvrdá a umístěná střela je u nás doména jen pár hráčů a ti ostatní byli prakticky bez šance. Na druhou stranu jsme se skvěle vraceli do obrany, blokovali střely a když už něco prošlo, byl tam Kubík. Zápas mnoho gólů nepřinesl, jednalo se spíše o tuhou bitvu a soupeř tak šel do závěrečné části zápasu s vedením 2:1. Po potřebném odpočinku a seskládání skupinky tří statečných, kteří se porvou v posledních vteřinách o výsledek při oddechovém čase, se šlo na věc.

Nejprve se nám podařilo 42 sekund před koncem zápasu vyrovnat, abychom o 17 sekund později (25 sekund před koncem utkání) mohli naposledy v zápase a tedy i vítězně rozvlnit síť. Né nadarmo byly klukům před zápasem vtloukány do hlavy skutečnosti dní minulých v pražském Edenu, tedy "do poslední minuty". Po výhře 3:2 jsme již mohli vyhlížet semifinálového soupeře.

V semifinále nás čekal tým z Liberce, tedy takové malé repete z Tatran cupu s tím rozdílem, že zde měl soupeř některé hráče o rok starší. Zápas byl opět hlavně boj s řadou šancí na obou stranách a skvěle chytajícími gólmany. I přes závěrečný tlak a hru bez brankáře se nám nepodařil podobný kousek, jako ve čtvrtfinále a po porážce 2:3 nás čekal "jenom" boj o bronz. Inu veliká škoda, jelikož pokud by tento zápas pro nás dopadl vítězně, byli bychom svědky Blackovského finále :-)

V posledním zápase o třetí místo nás čekal tým Karlových Varů, který v semifinále vyprášili kluci 2012. Bohužel v tomto zápase už bylo až příliš znát, že klukům po těžkých bojích došly síly a byli rádi, že se udrží na nohách. Kolikrát už ani to nešlo a padalo se na čtyři. V první čtvrtině zápasu jsme dostali 3 góly a situace se nevyvíjela nejlépe. V závěru první půle jsme pak ztratili nervy a začali máchat kolem sebe rukama a věnovat se jiným věcem, namísto samotné hře. To mělo za následek obdržení tří branek během dvou a půl minut. O přestávce jsme se zklidnili a druhá půlka skončila již bez branek. V utkání jsme tak utržili pověstného kanára.

I přes tuto prohru ale musíme turnaj hodnotit kladně. Kluci v nedělních zápasech vydali ze sebe maximum a opravdu jezdili po pr*eli :-) Děkujeme rodičům za podporu a pokud kluci budou ke každému tréninku přistupovat jako k nedělním zápasům, máme se na co těšit!.

Jirka Kolínský & Jakub Hlaváček