Vzduch voní jarem a stejně jako před 74. lety by se dalo svolat hráče z rádia .....Voláme všechny Blacky, útočníky, obránce, golmany i rodiče, do Rudné, zde se střílí na branku soupeře!! Voláme Blacky z BA 2011 aby přišli všichni na pomoc.... porazit soupeře v posledním turnaji letošní ligové sezóny v 1.Koši a vybojovat v něm třeba i finálový duel........... To jen malé připomenutí událostí Pražského povstání a boje o rozhlas ve florbalové parafráze. Těch by mohlo být i mnohem více, jako třeba .....

Byl pátý květen, pátý máj,
nedělní zval ku florbalu hlas, kde polední začal match.
O florbalu šeptal tichý zvuk z hal;
parket volání, pro hráče však žel,
florbalkou soupeři na pozdrav kyneme,
soupeři jeví se ztracený boj…. ☺

Dalo by se básnit dál, ale to není předmětem tohoto textu. Faktem zůstává, že poslední turnaj jsme odehráli 31.3. a více jak měsíční čekání, vyplněné sice historickými úspěchy klubu a nepřekonatelnými zážitky pro celou BA Family (zvláště její, florbal praktikující část) bylo nesnesitelně dlouhé, a tak jsme se sešli v téměř plné sestavě.

Realizační tým – Barča a po jejím boku jako asiasistent Romič.

Hráčsky to vypadalo asi následovně………..Hynku, Jiříku, Viléme, Jarmilo……Omlouvám se nechal jsem se unést tím Máchou. Kdo tedy na turnaj dorazil? Tak byl tam Uďa, Mivrek Iveta…..bože Romič, koncentruj se…… Takže ještě jednou, stabilní golmanská dvojice Luky – Domča, a do pole byli připraveni Ondra – Jiřík – Jáša – Vašík – Vojta D. –  Hynek – Dave – Matěj – Vojta J. – Maty a Kryšpín. Na poslední ligový turnaj byli nominováni všichni, aby si užili jeho atmosféru a zakončili jsme sezónu pěkně pospolu a na závěr, ale to už předbíhám.

Tak se pěkně usaďte a čtěte, boj o Finále a vládu nad Rudnou právě začíná 

 

Střetnutí první, Prague Tigers Orange 8:5

Protože jsme do haly dorazili až na 10:00, museli jsme začít velice důkladným rozcvičením, neboť soupeř měj již odehraný jeden zápas a byl tedy již zahřátý. V sezóně jsme se s ním potkali několikrát a vždy to byly těžké zápasy, plné tvrdých osobních soubojů. Na pětníku (víc místa v té tělocvičně na rozcvičení nebylo) jsme tedy provedli základní zahřívací cvičení, Luky šel strážit klec a šlo se na věc.  Celkem záhy jsme šli do vedení, když skóre otevřel Ondra. Byli jsme lepší, ale další šance jsme neproměnili a tak samozřejmě platilo okřídlené, nedáš, dostaneš. Propadli jsme a soupeř vyrovnal. Poté při souboji u mantinelu upadl Hynek a míček, který byl v pohybu, na naší branku zastavil nohou. Rozhodčí neváhal a nařídil nájezd, nutno říct, že zcela správně (přestože to Hynek pociťoval jako obrovskou křivdu)……. Luky byl překonán a pokračovali jsme tedy za stavu 1:2 a bez Hynka. To soupeře nakoplo, zatímco my se zabývali tím, co bylo a tak jsme pykali znovu 1:3. Podařilo se nám srovnat hlavy, a proto jsme vyrovnali i skóre na 3:3 (Vašík, Kryšpín). Když dal Jáša na 4:3, vypadalo to, že bychom mohli poločas vyhrát, ale soupeři se zdálo, že by tomu slušela plichta a tak ještě jednou skóroval, poločas tedy skončil 4:4.

Hned z úvodní akce se prosadil Vašík, když skákavou přihrávku na zadní tyč, uklidil ze vzduchu do brány 5:4. Po faulu holí, dostal soupeř možnost dalšího nájezdu, a protože nepohrdl nabídnutou šancí, bylo to 5:5. S nájezdy se roztrhl pytel, neboť po drsném zákroku na Jášu, jsme dostali i my možnost potrestat soupeřovu nepřiměřenou tvrdost. Jáša jako starý mazák nic nevymýšlel, podíval se v jakém postavení je golman a zamířil do šibenice vyhnat pavouky 6:5. Pořád to sice bylo na kardio, ale odskočili jsme soupeři poprvé na rozdíl dvou branek, když se trefil Vašík na 7:5, aby poslední tečku za utkáním napsal ten kdo zápis otevřel. Ondra obkroužil branku a vymetl šibenici na vzdálené tyči 8:5. První krok k finále byl tedy úspěšně za námi. Naše hra sice postrádala lehkost bytí, až by se dalo říci nesnesitelně, ale věříme, že se to v příštím zápase zlepší.

 

Zápas druhý Sokol Rudná…… 10:0

Soupeř přišel pořádat 1. Koš odněkud ze spodu a tak jsme věřili, že si všichni hráči zahrají, zápas si užijí a nám předvedou něco víc ze svého florbalového umu, oproti prvnímu, upracovaném duelu. V bráně došlo na tradiční střídání a mohlo se začít….. Do Rudné jsme se pustili z chutí, ale produktivita v zakončení byla žalostná. Skoro jsem podezříval rozhodčího, že dal do hry slepý balónek, jinak si nedovedu vysvětlit, že jsme po nějakých 4minutách prvního poločasu hráli s Rudnou 0:0. Na hřišti byl jenom jeden tým, který hrál, ale na body za umělecký dojem se to nehraje a je nutno dávat góly. Po festivalu neproměněných šancí, kdy jsme testovali pouze pevnost plexi, gólmanovi vesty a brankové konstrukce, jsme to odšpuntovali a třemi slepenými góly během jedné minuty jsme šli do zaslouženého, i když hodně upracovaného vedení. Po chvilce jsme přidali ještě jeden zásah a stanovili tak poločasový výsledek na 4:0. Na nervy nám před koncem poločasu ještě zahrál Hynek, kdy na v celku jasný pokyn z lavičky „v klidu a zvedni hlavu„ reagoval pro nás nepochopitelným driblinkem podél zadního mantinelu, sem a tam, se soupeřem na zádech, ale pravda s hlavou nahoře. Ten klid měl být do rozehrávky…… ale vlastně pokyny byly dodrženy bezezbytku, hlava sledovala časomíru a v klidu dohrál situaci do sirény, takže pochvala . Do druhého poločasu jsme vlétli hladoví po navýšení skóre a to letělo nahoru jako rtuť teploměru ponořeného do horkého čaje. Nejprve Hynek vypíchl míček před gólmanem a dal na 5:0, poté se po krásném Kryšpínově pasu nemýlil Vojta J. 6:0 a z dorážky Ondra dal na 7:0. Poté jsme nabídli soupeři možnost stav korigovat, když Matěj ve snaze zastavit ojedinělou akci soupeře, rozpomenul si na písničku „Já do lesa nepojedu„ a vytáhl obranný zákrok……. Sekera je za dva zlatý, ale rozhodčí zřejmě už tuto písničku neznal, protože ji ocenil pouze nájezdem. Ten Rudná neproměnila a tak Domča držel stále nulu. Přidali jsme naopak my, Kryšpín před brankou lehce tečoval a bylo to 8:0. Po akci kdy Davovu střelu gólman vyrazil, Kryšpín z první napálil tyč a odražený míček uklidil do branky Vojta J. jsme zvyšovali již na 9:0. Za faul rozhodčí odpískal nájezd pro nás a na exekuci jsme poslali Matyho. Ten sice pěkně vyhodnotil postavení gólmana a chtěl zakončit do šibenice, ale k dokonalosti pár centimetrů chybělo , nevadí….. A tak to vzal na sebe Hynek, zpoza branky soupeře naznačil přihrávku a odrazem od gólmana stanovil konečný výsledek u soupeři pověstnou desítku 10:0 Domča si připsal nulu, celý tým druhé vítězství a postup do finále prvního koše. Mise splněna, teď zbývá posadit na onen dort, pověstnou třešničku

 

Poprvé ve finále v 1. Koši, nikoli poprvé proti Panthers Praha 8:12

Proti Panthers je to vždy těžké, hráči mají věkovou i výškovou převahu a je jasné, že to bude boj, neboť se nám je zatím nepodařilo porazit. Bude nám chybět Ondra, který odjíždí a čeká ho ještě fotbalový turnaj, takže citelná ztráta . Jednou to ale vyjít musí, tak proč ne dnes….. Osvědčené zvyky se nemění a tak jsme do finále vystřídali golmana, do kasy šel opět Luky a mohlo se začít. Rozhodčí zahájil zápas a v podstatě v zápětí zkřížil ruce nad hlavou a to znamená jediné, že Panthers dostali výhodu nájezdu. Hynek totiž napodobil Matěje v předchozím zápase, tentokrát to byla nejen sekera za dva zlatý, ale i topůrko za tolar, nicméně kurz rozhodčího je jasný, tedy kus za kus…. a Panthers šli do vedení 0:1. O vyrovnání se postaral Jáša 1:1. Od začátku se jiskřilo a hra na mantinelech byla více než tvrdá. Fatální chybu, kterou jsme vyrobili v obraně soupeř bez ostýchání proměnil, a šel do vedení 1:2. Domča skončil doslova pověšený na mantinelu a je na nějaký čas mimo hru. Zatím nás to, ale nijak nerozhodilo a snažíme se srovnat skóre, jenže nás koncovka nechává na holičkách a selháváme ve sto procentních šancích. A tak opět platí ono nedáš, dostaneš. Jednou, dvakrát a skóre je 1:4. Není to dobré, špatně obsazujeme hráče, vymýšlíme nesmyslná řešení rozehrávky a soupeř, nás za to trestá….. Jáša snižuje po Hynkově přihrávce na 2:4, další gól přidává Kryšpín z rozehrávky 3:4. Soupeř ale opět trestá naše chyby a odskakuje opět o tři branky 3:6. Jáša snižuje na 4:6 a tak končí poločas. Snažíme se ještě kluky vyburcovat, abychom se pokusili o obrat, ale je to soupeř kdo ve druhém poločase posouvá skóre jako první 4:7                                                                                                                                                                                                                                                           

Ovšem vypadá to, že máme střelce a že ten kdo zkrotí pantery bude Jáša, dalšími dvěma zásahy nás vrací do zápasu 6:7 . V této fázi panteři působí jako kočky domácí a tak Vašík gólem na 7:7 rozpoutal euforii z možného obratu, jenže…. smetana, kterou slízly kočičky na střídačce měla hodně vysoký obsah bůhví čeho (zřejmě syrového masa), panteři začali kousat a bolelo to. Kryšpín dostal sekeru přes ruku, stejně tak Domča a zatímco jsme si lízali rány, panteři nám do nich sypali sůl. Čtyřikrát v rychlém sledu jsme inkasovali a přestali jsme makat 7:11. Vzali jsme si Timeout, ale už jsme neměli sílu na zvrat. Inkasovali jsme ještě jednou poměrně lacinou střelou z půlky 7:12 a tak už jen Jáša korigoval gólem na 8:12. Škoda toho závěru, bolel nás fyzicky i psychicky   Ale hlavu vzhůru Bleci, krásné druhé místo v 1. Koši

Všechny bolístky pak vyléčila pamětní medaile za krásnou sezónu, které byla pro naši mladší přípravku veleúspěšná. Pokud vydrží chuť na sobě makat, budeme to příští rok my, kdo bude slízávat smetanu a vítězit ve finále

 

Byl to poslední ligový turnaj, pěkná tečka za celou sezónou, takže hodnocení musí být veskrze pozitivní. Rezervy samozřejmě máme a to nemalé. Dnes jsme určitě neodehráli ten nejlepší turnaj, ani předvedená hra nebyla tak oku lahodící jak jsme mnohokrát viděli v průběhu sezóny. Jak kostrbatě se rodilo druhé místo, rodil se i tento článek….. Nicméně výkony dávají velkou naději do té další, přičemž s tím psaním to tak růžově nevidím . Ligová sezóna končí, ale florbalová nikoli. Již příští týden nás čeká turnaj Kralupy Open a na konci měsíce Nisa v Liberci. Takže nepolevujeme a budeme chtít, aby nám to, stejně jako loni cinklo! Takže jako vždy, díky Vám, kteří se klukům věnujete na trénincích Barče, Naty a všem rodičům z BA Family. Doufám, že jsme v květnu neřekli poslední slovo. Takže hej, hej, hej Bleci jsou nej a Dycky Black!

 

Romič