Konečně se vše pomalu ale jistě vrací do normálu. Ochranná opatření se uvolňují a sportovní kluby obnovují svou činnost. Na znovuzahájení tréninků jsme se zeptali hráče A-týmu s číslem 52.

Jan Pícha strávil v BLACK ANGELS drtivou většinu své florbalové kariéry. Byl u historického postupu z 1. ligy do Superligy a minulý rok se dočkal a zahrál si také nejvyšší florbalovou ligu. Bohužel vinou zranění odehrál pouhých 8 utkání. V těchto utkáních se mu podařilo získat z pozice obránce 7 kanadských bodů. O jaké zranění se jednalo a jak vidí nadcházející sezónu se dočtete v následujícím rozhovoru.

Ahoj Honzo, díky že sis udělal čas na rozhovor. Donesla se mi informace, že od pondělí už A-tým začne opět trénovat. Je to pravda? Určitě se už musíš těšit. Jak to přesně bude vypadat?

“Ahoj, ano je to pravda. Od pondělí opravdu začínáme konečně trénovat a já se nemůžu dočkat. Do naší týmové facebookové skupiny už přišel rozpis tréninků, prozatím pouze na květen. Jsou na něm dvakrát týdně moje ne tak moc oblíbené tréninky venku, kde se běhá a jeden v hale, kde většinou ze začátku letní přípravy hrajeme 3 na 3, abychom se po pauze rozehráli.”

Po karanténě asi budou začátky krušné. Ty jsi ale určitě nezahálel. Pověz nám, jak vypadala tvá individuální příprava?

“Po delší pauze jsou začátky vždycky těžší, ale strach z toho úplně nemám. Individuální příprava není úplně moje silná stránka, takže po oficiálním ukončení naší sezóny jsem se ze začátku věnoval hlavně meditaci u televize a taktické přípravě při hraní videoher (FIFA, NHL). Během období koronavirové krize jsem měl volnější režim, ale po pár týdnech už jsem zlehka začal s cvičením a teď již doma cvičím minimálně třikrát týdně alespoň tu hodinku. Také jsem již náležitě upravil svůj jídelníček a rád bych dodržoval správnou životosprávu.”

Asi jsi zaregistroval projekt #blecivkleci. Jak se ti líbila videa, která posílali hráči všech kategorií?

“Ano, #blecivkleci byla super akce a viděl jsem všechna videa. Určitě bych tady chtěl vyzdvihnout video od Jirky Kolínského, protože to mě nejvíce namotivovalo, abych při individuální přípravě mnohonásobně přidal.”

V čem by podle tebe určitě měli doma pokračovat, i když se už najede na normální režim?

“Asi nepotěším maminky, které chtějí mít doma po práci klid, ale je to driblink s míčkem. Ten je hodně důležitý, protože každý týden bez hokejky je pak znát na rukách. Já, když jsem byl mladší, tak jsem si doma třeba střílel na vypínače a snažil se rozsvěcet a zhasínat Tím rozhodně nikoho nenavádím!”

Také trochu zavzpomínáme na uplynulou sezónu. Vinou různých zranění jsi bohužel neodehrál moc zápasů. Co přesně se ti přihodilo?

“Ano. Je to bohužel tak. Už na začátku naší postupové sezóny 2018/19 ještě v 1.lize jsem měl na tréninku karambol s kolenem. U doktora mi po rentgenu řekli, že je to jen pohmožděné a že můžu za dva týdny zase hrát. Koleno přestalo sice bolet, ale bylo takové volné, a tak jsem začal hrát s ortézou, abych se nebál, že mi to vyskočí. A šlo to. Jenže po pár měsících se stále nic nezlepšilo, tak jsem si domluvil magnetickou rezonanci, kde se zjistilo, že mám přetržený přední křížový vaz.”

“Moje rozhodnutí bylo dohrát sezónu, a pak jít hned na operaci. Rekonvalescence trvá cca 6 měsíců, což znamenalo, že si superligu zahraji nejdřív na nový rok. Stihl jsem to trošičku dřív, ale úplně jsem v TV utkání proti Brnu nezazářil. Pak jsem odehrál cca 7 zápasů a všechno začínalo být v pohodě a já si říkal, že to konečně jde a cítil jsem se skvěle. Bohužel jsem na přátelském utkání s Tatranem blbě šlápl a koleno se trošku zvrklo. Naštěstí to nebylo nic vážného a po pár dnech jsem byl opět na tréninku, ale do rozjetého vlaku už jsem se na konci sezóny dostal jen na jednu třetinu v play-down.”

Jak jsi na tom zdravotně v současné době? Věříš, že budeš připraven naskočit do nadcházejícího ročníku Superligy hned od prvního kola?

“V současné době se cítím zdravotně skvěle, trošku sem zesílil, tak se fanoušci dočkají možná i upnutých rukávů. A rozhodně vím, že díky našemu kondičnímu trenérovi, Špaldovi, budu připraven na start superligy. Možná až moc.”

Když už jsi ale dostal šanci, obvykle to stálo za to. Na facebooku fanoušci hodnotili tvou trefu proti České Lípě jako jednu z nejlepších. Jaké byly tvé bezprostřední pocity po vstřelení tak krásné branky?

“Jojo ten se povedl, já jsem trošku chtěl překvapit, protože od půlky to nikdo moc nečeká a ve finále jsem překvapil všechny včetně sebe. Pocity byly pochopitelně skvělé, to se nepovede každý zápasy dát v superlize gól od půlky.”

Vzpomínáš na to někdy i teď, nebo se na takové věci nesoustředíš?

“Jasně, že vzpomínám. Já těch gólů nedávám zrovna tolik jako Renča s Bóčou, abych to neřešil.”

Florbal už hraješ cca. 17 let, je to tak? Jak ses k němu dostal? Vzpomínáš někdy na své florbalové začátky?

“Je to tak. Začal jsem hrát ve druhé třídě na nějakém kroužku a strašně mě to bavilo, tak mě rodiče přihlásili do Warriors. Táta mi koupil pořádnou hokejku, kterou mám doma schovanou dodnes. Je to snad jediná, kterou jsem nikdy nezlomil. Podle mě to ani není možné.”

“Samozřejmě že na začátky si sem tam vzpomenu, hlavně teda když vidím hrát třeba naše přípravky a elévy. Mám hromadu krásných vzpomínek.”

Jakou radu bys dal do začátku klukům a holkám, kteří chtějí s florbalem začít?

“Radu asi žádnou úplně nemám. Hlavní je, aby vás to bavilo a pak už je to jen na vás, jak moc se budete chtít posunout.”

Vím, že je to těžké, ale zkus tipnout umístění BLACK ANGELS v příští sezóně…

“Můj tip je nejhůře 8 místo.”

 

Foto: Olda Kohout