V sobotu 14.12., den před třetí adventní nedělí, jsme odehráli poslední ligový turnaj v kalendářním roce 2019.
Symbolicky se nám uzavřel "pouze" mezi hráči 07, jelikož jsme nemohli povolat mladší hráče, a tak jsme se na turnaj chystali v kompletní jedenácti členné sestavě (s dlouhodobě indisponovaným Tomem v roli kustoda týmu).

Na sobotní boj ve druhém koši jsme se ve velmi těšili a důkladně připravovali v předchozích dnech a týdnech přátelskými zápasy (především s družstvem střešovického Tatranu), které nám velmi pomáhají a umožňují nám osvojovat si více a důkladněji herní principy. Druhým významným bodem, který nám pomáhá jsou výlety pražskou integrovanou dopravou a tak mimo jiné provozujeme při přesunech na zápasy dnes tolik nutnou digitální očistu. Jsme lepší parta, více se známe a děláme si srandu jeden z druhého 🙂
Samotný sobotní turnaj pro nás představoval především zkoušku fyzické připravenosti, neboť jak již bylo zmíněno, čekali nás 3 zápasy v sestavě deseti hráčů v poli. S vědomím obrovské práce, kterou jsme udělali na kondičních trénincích s Martinem Jelínkem jsem však vlétli do turnaje sebevědomě a nebojácně.
Výsledky zápasů ve skupině:
BA07 x Mladá Boleslav Black 9:4
BA07 x Sparta Praha RED 6:5
V prvním utkání se nám povedlo vstřelit první branku a v úvodu pressingem nutit soupeře k chybám. Bohužel s postupem času se nám ze hry vytrácel pohyb a tak jsme byli nuceni TO zopakovat našim hráčům, proč že se věnujeme florbalu. Uvědomění zafungovalo a v půlce zápasu bylo rozhodnuto o vítězi.
Druhé utkání představovalo boj v hlavách nás samotných. Padla zásadní otázka: ,, Kdy jindy porazit Spartu než před turnajem PFC?” Každý hráč a trenér si odpověděl po svém a adrenalin z nás stříkal po dobu celého utkání na všechny strany. Utkání to co do florbalového pojetí nebylo příliš krásné, ale zvítězila větší chuť po zisku tří bodů na naší straně. Sparta nás přehrávala ve svém pressingu, který byl téměř bezchybný a po celý zápas nám dělal obrovské problémy. My jsme pro změnu dominovali v brejkových situacích a ve chvíli, kdy nám soupeř odskočil jsme se semkli ještě více a VŠICHNI JSME VĚŘILI, že právě dnes Spartu porazíme. Díky lepšímu skóre z prvního zápasu Sparta musela zvítězit, aby mohla bojovat o postup zpět do 1. koše. Kolektivní prací a srdcem jsme jí v tom však zabránili a v závěrečných sekundách uzmuli výhru střelou do prázdné branky.
Erupce radosti a štěstí. Takové byli naše pocity po prolomení černé šňůry zápasů se Spartou. Teď jsme započali šňůru novou, VÍTĚZNOU!!!
Derby ve finále s Prague Tigers. Do finálového utkání jsme vstoupili opiti rohlíkem (poslední utkání s PT 9:1 v náš prospěch: ,, To půjde samo” 🙂). Ejhle, ono nešlo. Byli jsme rádi za jednogólové vedení v poločase. Na začátku druhé půle se nám zranili dva hráči a paradoxně to nás nakoplo a po většinu druhé půle jsme kontrolovali hru. Ve chvíli, kdy trenérce soupeře došel hlas, se odhodlala k odvolání brankáře a tygři se nás snažili potrápit hrou v šesti. My jsme se však nenechali dlouho pobízet a udělali jsme tentýž krok. Ve hře 6na6 jsme soupeře nepustili k míčku a zkušeně dohráli finále.
Turnaj byl přehlídkou týmového výkonu v našich řadách. Obrovská morální síla, kterou nic a nikdo nezlomí! Úsměvy na tváři před halou, v hale, v kavárně, s dortem v puse, i ve chvíli, kdy soupeř vede. Radost máme s Jirkou ze zlepšené koncovky, která byla na turnaji oproti předchozím utkáním velmi efektivní. Máme však před sebou ještě dost schodů, které musíme vyběhnout. Problém nám dělal pressing soupeře a spokojeni jsme určitě nebyli s naší rozehrávkou, u které by usnul nejeden divák.
Těšíme se na týden plný týmových aktivit, Vánoce a PFC!
Děkujeme všem kteří se podíleli na společně stráveném čase. Pánům hoteliérům, personálu v BB aréně, uklízečkám šaten, ve kterých jsme se za celý rok ocitli. Organizátorům turnajů, ligové organizaci, pánům bufeťákům a paním bufeťačkám, lékařům a lékařkám, vedení BLACK ANGELS, sekretáři Sváťovi a dalším, kteří nám umožňují trávit společně čas a užívat si života.
Speciální dík patří našim rodinám. Dědečkům, babičkám, sestřičkám, bratříčkům, tatínkům a maminkám, kteří nás tolik podporují v tom co děláme.
Za tým 2007 M+J