V sobotu jsme pořádali v domácí aréně další turnaj dorostu "A". Cílem bylo navázat herně i výsledkově na poslední úspěšné zápasy a tím pádem i postoupit do A koše naší skupiny. K turnaji jsme nastoupili téměř kompletní, takže jsme očekávali naplnění ambicí. Jak napovídá již nadpis článku, tak se i tentokrát zadařilo.

x Bučis 9:7
Bučisu jsme chtěli oplatit porážku 3:8 z nepovedeného prvního kola. Byli jsme si vědomi, v čem tkví síla soupeře. Důrazná hra v obraně, nebezpečné brejky a kvalita jednotlivců v zakončení. Takže jsme na to naše hráče opakovaně upozornili s tím, jak tyto zbraně eliminovat. Po minulém turnaji jsme je rovněž upozorňovali, že nic nepůjde samo a tomu musí odpovídat mentální příprava každého hráče na zápas, aby předvedl maximum od úvodního hvizdu. Jenže opět se ukázalo, že naladit v tomto duchu mysl náctiletého hráče není právě snadné… Opět však nelze označit nástup do utkání jinak než jako roztržitý a rozpačitý. Naše první lajna, složená výhradně z kluků nastupujících už i za áčko juniorky, dvakrát za sebou v rozehrávce namazala soupeři a v 16 vteřině zápasu to bylo 0:1. Do hry nás vrátila povedená přesilovka. Pak jsme ovšem neuhlídali individuální průnik. A po proměněné přesilovce za náš stupidní faul v útočném rohu jsme už zase prohrávali o dvě branky. Na obě situace jsme upozorňovali před utkáním asi zbytečně. Zvlášť přestupek hrubost v útoku považuji diplomaticky řečeno za totální nekázeň a nerespektování pokynů trenérů. Takže úvod utkání nám tedy rozhodně nepatřil. Začátek druhé třetiny nabídnul rychlé vyrovnání. Jenže těžko nabyl, rychle pozbyl. Nedůraz na vlastním brankovišti a další zbytečné vyloučení a opět prohráváme o dva góly. Do konce druhé části jsme ještě po pěkné souhře korigovali. Do poslední části jsme nastoupili s jasným cílem. Vyvarovat se zbytečných chyb a faulů, jít rychleji a jednodušeji do útoku a důrazněji do zakončení. Vyměnili jsme i gólmana, aby tým dostal patřičný impulz. Vítezství se nerodilo lehce a byl to boj až do konce. Ukázalo se, že jsme při hře na míčku o něco silnější. Poslali jsme v poslední třetině skoro třikrát víc střel na soupeře. Tlak jsme nakonec dokázali využít. Ubojované vítězství má vždy svou cenu.

x Pardubice 11:3
Po předchozí výhře jsme tak měli výsledkový cíl již splněn a mohli jsme se soustředit na herní cíl. Tzn. svižnější florbal s rychlejším předáváním míčku a kompaktním zapojením všech hráčů do útočné i obranné fáze. Nechali jsme odpočívat tři „skorojuniory“ a dali šanci klukům, kteří toho tolik neodehráli v předchozích utkáních. Pardubicím šlo ještě o postup do A koše, proto jsme očekávali jejich nápor od začátku zápasu. Ten se skutečně hned v prvním střídání jejich nejnebezpečnější lajny dostavil, ale kvalitní defenzivní hrou jsme ho ustáli. Poté jsme začali postupně nabírat tempo a sebevědomí, díky tomu jsme zbytek první třetiny jasně ovládli a postupně šli do vedení 4:0. Zmínil bych dva momenty. První gól v sezóně Honzy „Mišíka“ Michálka, který se nám vrátil do sestavy po několikaměsíční pauze zaviněné nemocí po ataku zákeřného klíštěte. V druhé části ještě přidal bravurně provedený samostatný nájezd jako Alex Rudd ☺ Druhým byl pak vynikající dlouhý brejkový výhoz gólmana Pavla Chmela, který zužitkoval Filip Penc. Zaplať pánbůh konečně někdo udělal to, co po vás několik měsíců chceme. V druhé části jsme dostali dvakrát výhodu nájezdu a obě situace jsme technicky provedenými zakončeními s přehledem využili. Nicméně poté jsme bohužel již tradičně vypadli na několik střídání z role a dovolili soupeři se dvěma brankami vrátit do utkání. Ani začátek poslední části nebyl ideální, neboť soupeř snížil na 3:6. Pak bylo zásadní pro vývoj utkání, že jsme obratem přidali další branku my. Poté soupeř už evidentně odpadl a ztratil víru otočit zápas. Nechal nás dohrát utkání ve velké pohodě, kdy jsme postupně navyšovali skóre po oku lahodících kombinacích.

Závěr: co nám tento turnaj ukázal? Jednoznačně to, že máme kvalitu a po nepovedeném začátku sezóny jsme se znovu dostali do sedla. Dále to, že v dorostu máme široký kádr a nikdo nebude mít místo v sestavě jisté. Kluci, co čekali na šanci, předvedli v druhém utkání slušnou hru. Ve srovnání s hrou první lajny v prvním zápase určitě i větší kvalitu, což by mělo být pro některé borce téma k zamyšlení. Zejména nám ale zápas s Bučisem ukázal, že florbal je krásný i krutý v tom, že nikdy nic nejde v zápase samo. S nepřipravenou hlavou se nedá podat optimální výkon a nastartovat ji až v průběhu utkání je nesnadné. Pak naše výkony nebudou jako na houpačce. Cílem je tedy stabilizovat výkonnost. Pokud si toto uvědomíme a k tomu přidáme poctivou práci na každém tréninku a budeme zlepšovat postupně naše herní kvality, tak se můžeme těšit, jak si povedeme další dvě ligová kola, kdy potkáme mimo jiné týmy Sparty, Liberce a znovu České Lípy. Konfrontace s nimi nám napoví, zda se nám podařilo zmíněný cíl naplnit. Těšíme se na další práci ☺

Děkujeme klukům a rodičům za pomoc při pořádání i podporu v hledišti.

Trenéři Tom a Zalu