Dobré ráno ze Zbraslavi!

Dnes zase na dlouhou dobu naposledy se Vám hlásím z ligového turnaje, ale co ligového, jakéhokoli florbalu. Divná to doba, sychravé počasí, smutek a stesk po našem milované sportu je cítit ve vzduchu a to ještě ani přesně nevíme, co všechno nadcházející dny přinesou, ale
nebudeme předbíhat. Budeme věřit.

Bude to dnes obzvláště pikantní, máme zde dvojité zastoupení BLACK ANGELS 2011 a aby se předešlo otázkám, proč zrovna my jsme B, jmenují se týmy BA 2011 a BA White. Což na druhé straně může vyvolávat zase jiné a neméně zavádějící otázky, ale toto není
předmětem tohoto článku.

Tak se pojďme věnovat florbalu. Ambice našich týmů míří mnohem výš, než je současný 7. Koš, ale postoupit může jen jeden a my už teď věříme, že to bude někdo z našich, i když jeden každý to vidíme jinak. Vezmeme to tedy z jedné vody na čisto oba týmy a
pojďme se podívat na to, jak se turnaj vyvíjel.

Tradičně se redukoval počet týmů, když se odhlásila Kutná Hora, a tak každý tým čekají tři zápasy. Pojďme na sestavy.

BA2011: Naty a její sestava Luky, Hynek, Jáša, Dejv, Maty, Míša, Vilda, Jirka a Max.
BAWhite: Štěpán a jeho borci Domča, Matěj, Vojta, Míša, Adam, Vašík, Matouš, Samík.

BA 2011 – FBK Vosy Praha 19:0 

Byl to náš první ostrý ligový zápas z důvodu zrušení minulého turnaje, který jsme měli navíc pořádat. Ale zas tak ostré (hlavně tempo) to nebylo. Soupeř toho mnoho nepředvedl a naše hra se tomu hodně přizpůsobila. Hráli jsme to všechno dost na náhodu. Přestože jsme výkonem zůstali dost za očekáváním, Vosám, nebo spíš Vosičkám, se nepodařilo vpíchnout ani jedno žihadlo, čímž byla destrukce vosího hnízda výsledkově dokonalá. Radovat jsme se tak mohli z naší produktivity a Lukyho nuly, kterou si strážce našeho brankoviště určitě zasloužil.

BA White – Florbalová akademie MB “B” 17:3

Byl to zápas ne nepodobný tomu prvnímu. Opticky vypadali BA White poněkud lepší v kombinaci než BA 2011, ale také se dopouštěli zbytečných chyb v obraně, což Bolka třikrát využila. Každopádně výsledek hovořil jednoznačně.

BA 2011 – BA White 9:8

A přišlo na zápas, který jsme všichni s napětím očekávali, ale vlastně se na něj nikdo netěšil. Postavili se proti sobě naši černobílí bratři, a jak výsledky napověděly, vítěz bere vše, tedy postup do 6. koše. Zápas začal u Bleků tradičním společným pokřikem ve středovém kruhu a šlo se na věc. A začalo se bez skrupulí. Váša obešel na mantinelu postupně dva hráče, položil Lukyho a poslal míček do odkryté brány, 0:1. Rychle bylo vyrovnáno, když Míša doklepl míček do branky, 1:1. Jenže Matěj pláchnul podél mantinelu a krásnou křižnou ranou do vinglu nedal Lukymu šanci, 1:2. Brzké vyrovnání zařídil Vilda, když mazácky položil Domču a bylo to 2:2. Hrálo se nahoru a dolů a Hynek poslal BA
2011 poprvé do vedení tečovanou střelou a začalo to do branky White padat. Pěkný dlouhý výhoz Lukyho vytvořil parádní prostor k zakončení pro Jiříka a ten si s Domčou poradil. Vzápětí navyšoval Hynek už na 5:2, ale Vašík z otočky kolem branky všechny vyškolil a snížil na 5:3. Poločasový účet uzavřel Vilda, který propálil Domču na 6:3.

White začali druhou půlku svižněji a Vojta krátce po začátku stáhl náskok přesnou střelou do šibenice na 6:4. Vašík přidal další zásah a bylo to už jen o gól, 6:5. A protože BA 2011, nedokázali žádnou ze šancí proměnit, srovnal Matěj na 6:6. Ale to nebylo vše, Vašík vynuloval hráče na mantinelu a pěkně křižně vymetl růžek a zvýšil na 6:7 a White namlsáni, přidali ještě jeden zásah, 6:8. To nastartovalo BA 2011, mákli a Jáša biliárovou střelou o plexi a tyč snížil na 7:8. V tu chvíli byla za BA 2011 na hřišti asi nejsilnější sestava „klika, štěstí,
náhoda“, a tak po obléhání hradu v Karpatech srovnal Dejv na 8:8 a Naty si vzala timeout, krátká porada a zpět do boje. Jáša vyhrál buly a útočí, ale Domča v bráně odolává, takže můžou vyrazit na zteč White, ale pěknou přihrávku Vašíka, zakončuje Matěj do plexi Lukyho branky. A tak došlo myslím na nejkrásnější kombinaci zápasu (na straně BA 2011 určitě). Hynek na mantinelu zastavil útok White a Jaša vyrazil vpřed, zasekávačka, zadovkou našel Matyho, ten rychle vrátil Jášovi, v té chvíli již na zadní tyč a Domča v přesunu nedostal ani možnost doufat. Zakončení jako od Ričiho, z první a pod víko. Štěpán si vzal Timeout, ale BA 2011 si to hubené vedení už zkušeně pohlídali. I
když Vašík měl ještě obrovskou příležitost k srovnání stavu, ale nedokázal před Lukym
míček zkrotit a nasměrovat do branky.

Krásný zápas, v němž nutno říci, měli herně pohlednější projev White, ale není to krasobruslení, a tak nerozhoduje umělecký dojem,
ale vstřelené branky, no a tu dali BA 2011 jednu navíc. Bylo to o štěstí, které se přiklonilo na jejich stranu.

BA 2011 – Florbalová akademie MB “B” 26:0

Soupeř, ale v žádném případě bych ho nechtěl nějak dehonestovat, byl zřejmě sbor školního kroužku, navlečen do dresů starších žáků. Takže se asi nejen mně vybavila Erbenova Kytice a její krásná báseň Svatební košile. Nějak rozebrat tento zápas asi nebude třeba. Skóre, které letělo nahoru rychlostí světla, se zastavilo na hodnotě 26:0. Proti takovému soupeři se těžko hledá ten správný rychlostní stupeň a my jsme postupně přepnuli do režimu slow motion. Dali jsme tak možnost i soupeři aby si vyzkoušel své útočné dovednosti. Vypadalo to, že kluci Lukymu tu nulu nepřejí, nebo že chtějí, aby si jí opravdu zasloužil. A Luky několikrát vytáhl famózní zákrok, čímž jasně řekl, že si jí
zaslouží a zasloužil.

BA White – FBK Vosy Praha 10:5

Vosy začaly kroužit, ale nepíchají, protože co, protože nemají Vašíka, takže skóre rostlo na straně BA. V druhé půlce jako kdyby hoši říkali, hele voso, bodni mě, no a tak vosy podruhé zbytečně bodly, ale to nás probralo a začalo to zase vypadat lépe. Kluci se hecli a společně se podíleli na jasném vítězství. Trochu byla znát únava z těžkého zápasu proti BA 2011 a tak nakonec Vosy korigovaly stav na konečných, a tady je to trochu věštění z křišťálové koule, protože já napočítal stav 11:5, ale Štěpán ve svém článku píše 10:5. A protože appka Českého florbalu o tomto zápase zcela mlčí, zůstaneme u toho, že trenér má skoro vždycky pravdu.

Co dodat závěrem. Všichni kluci zasluhují obrovskou pochvalu a to včetně hostujících 2012, které předvedli svou nepostradatelnost. Vrátím se ještě k zápasu BA vs. BA. Všem patří uznání a díky za přístup k takhle emočně těžkému zápasu. Kluci si nic nedarovali, na druhé straně to bylo fair play. Bohužel jak jsme si řekli o několik řádek výš, postoupit, a nutno říct, bohužel, může jen jeden. To bohužel dvakrát podtrhnout a zarámovat. Při vší úctě k soupeřům, byla úroveň 7. Koše asi tak o dvě úrovně níž, než toho osmého a tudíž budou muset BA White absolvovat tuto martýrii ještě jednou a my jim budeme samozřejmě držet palce a čekat, že se znovu potkáme, ale až někde výš, kam herně
patříme, kde nás soupeři víc prověří a posunou.

Tradičně bude závěr patřit trenérům, ale protože Štěpán už svůj pohled na věc vydal, bude to jen na Naty:

„Jak už psal Romič, pro nás BA 2011, to byl první ligový turnaj elévů, protože ten minulý se bohužel musel zrušit a já jsem byla celkem překvapená herní kvalitou týmů. Po spršce na turnaji v Plzni jsem totiž čekala, že dostaneme čočku, ale tentokrát jsme to byli my, kdo nekompromisně drtil soupeře. I přes výsledky ale nejsem s hrou kluků příliš spokojená a musím souhlasit s Romičem, protože kluci se přizpůsobili hře soupeřů a neodjezdili zápasy naplno. Nicméně jsme se alespoň gólově vyřádili a budeme mít na co vzpomínat přes covidové prázdniny.“

Tak a to je asi z florbalového podzimu bohužel asi vše. Teď Bleci zase zpátky do klece, ale to už známe od jara, takže budeme makat, těšit se na lepší příští a z klece vylezeme ještě silnější, než jsme teď!

Díky realizačnímu týmu, díky klukům za předvedené výkony a všem, kteří dočetli až sem do smutného konce.

Dycky Black!

Romič